Doba ledová
Nic
proti jiným dobám, ale doba ledová je prostě doba ledová, to přece víte
všichni, ne? A proto ani film přece nemůže být špatný.
Hlavní
linie příběhu se točí kolem mamuta Mannyho, lenochoda Sida, který se mu
vnutil za parťáka při jeho pouti a je hlavní komickou postavou filmu, a
lidského mláděte, které zůstalo opuštěno v ledové poušti poté, co jeho
matka utonula. Třetím zvířetem do mariáše je šavlozubý tygr Diego,
který má původně za úkol od svých kumpánů dítě uzmout, a proto se ke
skupince přidal, ale postupem času se z něj stává Mannyho a Sidův
spojenec.
Film rozhodně nepřináší nic převratného, a to vůbec ne po dějové stránce. Jde o klasický příběh pro děti, a ten samozřejmě musí nutně skončit happyendem. A snad neprozrazuji příliš, když řeknu, že lidské mládě se dostane zpět ke svému otci.
Doba
ledová je ale na druhé straně pěkný a vtipný příběh, nicméně jsem
přesvědčen, že aspoň za polovinu výsledného dobrého dojmu je vděčná
veverce. Mohli bychom jí dát titul Nejlepší kreslená postavička ve
vedlejší roli, protože (i přestože) mnoho prostoru na své kreace se
žaludem nedostane. Pár minut na začátku i konci, a něco málo uprostřed.
Ale naloží s přiděleným prostorem výborně. Na nic si totiž nehraje.
Prostě se zajímá o ten svůj jediný žalud, a to jí stačí. I když,
pravda, tváří se malinko provinile, když se kvůli tomu žaludu postará o
několik „drobných“ klimatických změn.
Z větší části sice pořád vnímám Dobu ledovou jako film pro
děti; velmi dobré animace a vtipné momenty však zaujmou i podstatně
starší diváky. Jelikož si Dobu ledovou pravděpodobně půjčíte na DVD,
nezapomeňte se podívat na bonus v podobě dalšího ze skvělých
tragikomických veverčiných minipříběhů.
Režie: Chris Wedge, Carlos Saldanha
Scénář: Michael J, Michael Berg
V hlavních rolích: mamut Manny, lenochod Sid, šavlozubý tygr
Diego a jeho smečka, pár lidí a dalších zvířat včetně opravdu nejapných
blbounů nejapných
Ice Age, USA 2002, 78 minut